STŘEDNÍ PEDAGOGICKÁ ŠKOLAU Stadionu 486, 266 37 Beroun

Zdena Hubáčková (Wünschová)

Léta v školní budově blízko nádraží byla báječná. Vzpomínám na ně velice ráda. Do Berouna jsem přišla roku 1972. Řediteloval tam tenkrát pan Vrba, vzpomínám na profesory Janíka, výtvarníka a našeho „tříďase“, profesora Hejdu, „maťula“, prof. Svatoše, „psýcha“, prof. Velíška „nauky občanské“. Několik měsíců jsme bydlely, já a moje sestra Dagmar/dvojče/ spolu s dalšími spolužačkami v přízemí oné budovy. Říkalo se tomu tenkrát „internát“. Jenomže, a to mi zůstalo dodnes, těžko snáším striktní příkazy, „befely“, řády-neřády. Teď zhasneš, teď se budeš učit…

Zkrátka od druhého pololetí prvního ročníku jsem začala dojíždět a důvěrně poznávat trať Beroun-Praha Smíchov. Bylo to dost únavné. V pět budíček, stihnout kolejáček. Ale pak – jízda překrásnou krajinou. Řeka Berounka, hrad Karlštejn…

V prvním ročníku jsme měli třídu v prvním patře, na území ekonomické školy. Naši kolegové z první A, dokonce v přízemí. Kantoři tudíž museli scházet dolů po schodech a my je mohli pozorovat. Z výrazu jejich tváří jsme usuzovali, co nás asi čeká.

Jako dnes si pamatuji první hodinu matematiky. Bylo to zvláštní. Jako z filmu z první republiky. Přišel do třídy oblečen v dlouhém tmavém pracovním plášti. Na nohou měl obuv, nám mladým zcela neznámou. Byly to zvláštní pocity. Před námi uhlazený, venkovský učitel, tak bezbranný, nebývalého vzhledu, skromně oblečen. Občas, když zaslechl nějakou nejapnou poznámku z našich řad, zrozpačitěl. Jak ten čas letí. Dnes je váženým a respektovaným zástupcem ředitele.

Nejvíce však po šestadvaceti letech člověk vzpomíná na mimoškolní akce. Chmel, kde jsme se poprvé poznávali, bramborové brigády, kde jsme spolu s vojáky z AUSu plnili koše i při umělém osvětlení. A nejvíc vzpomínám, jak celá škola jela autobusy na veletrh do Brna. Naše tehdejší poznávací znamení byly opravdu „slušivé“ rádiovky s anténkami. Náš třídní, pan profesor Janík, s námi samozřejmě držel basu. Vždyť to byl náš „táta – kamarád“.

Mám ráda zmrzlinu, ranní svit, přírodu, zvířátka, upřímnost a děti.

Dík za ten čas strávený u Vás!

Zdena Hubáčková (Wünschová)