STŘEDNÍ PEDAGOGICKÁ ŠKOLAU Stadionu 486, 266 37 Beroun

Jak 2.LA s Oidipem ke zkoušce přišla

Od doby, kdy na dramaťáku zaznělo slovo OIDIPUS, začaly se v našich hlavách vyskytovat výrazy jako „mythém, pneuma, incest“ nebo „exogamie.“ Čekala nás zkouška! Ale ne zkouška divadelní, jak by mnozí od specializace dramatické výchovy čekali. Byla to zkouška z literatury o antickém dramatu. Přímo kolokvium! Co se z těch sedmi písmen O-I-D-I-P-U-S vyklube?

„Nestudujte Petišku, čtěte Sófokla!“ radil nám pan profesor Musil. A radil dobře. Jedině díky tomu jsme s holkama byly schopné se na zkoušku připravit. Na samostudium jsme dostaly dva měsíce, během kterých jsme si lámaly hlavy nad nejrůznějšími maličkostmi. „Kdo nečetl Krále Oidipa a Antigonu, ať na kolokvium nechodí!“ řekl jednou mezi řečí pan profesor. Přišly jsme všechny!

V mateřské škole Pod Homolkou se ve dnech 5. a 6. února krom jedenácti studentek a dvou kantorů sešly i stovky stránek, jak přečtených, tak popsaných poznámkami. Díky předešlým přípravám jsme mohli jít do hloubky a vše si detailně spojit. Kdo byl Chrýsippos? Kolik žilo Pýthií a proč umíraly v tak mladém věku? A jak to všechno souvisí s Oidipem?

Za pomoci Slovníku antické kultury (taktéž doporučené literatury) a Encyklopedie antiky jsme dávali dohromady zjištěné informace a kousek po kousku skládali celý příběh. Příběh, který byl čím dál zajímavější a dokonalejší. Zamýšleli jsme se nad charaktery lidí a motivy jejich činů, logikou příběhu a tím, že Sófokles prostě „musel být génius.“

Postupně jsme se pohroužili tak hluboko do společného bádání, že když v pátek o půlnoci končila první část naší práce, nemohly jsme usnout. Výjimkou byla pouze Monča, která padla vyčerpáním po vlastní zanícené argumentaci. Nenašli byste mezi námi jediného otráveného studenta.

Nesmíme zapomenout ani na účast druhého kolegy učitele, „pana Pavla z Litoměřic,“ který se na nás přijel podívat z jiné pedagogické školy. I když jsme měly poznámek víc než dost, občas nám tichounké špitnutí („Byl to rok 476!“) pomohlo (ne, že to na něj řeknete).

A najednou tu byl konec. S radostí vám oznamuji, že jsme zkoušku udělaly! Ale co teď? Nebojte, nudit se nebudeme. Je tady nové zadání. Tentokrát máme písmen čtrnáct. Jakých? To zatím neprozradíme. Ale jak prohlásila Míša: „Zase budu platit pokutu v knihovně!“ Myslím, že ani tentokrát nebude sama. Jde se číst Aischylos, Sófokles a další autoři antických dramat. Kdo ví, jak daleko se ve svém hledání dostaneme? Možná až k Stésichorovi s Xanthosem.

Míša Č., 2.LA